EvoBus ČR,s.r.o.,závod Holýšov
Obec Lom u Tachova
Obec Chotěšov
Obec Blatnice
Obec Cebiv
Obec Benešovice
Obec Heřmanova Huť
Obec Horní Kozolupy
Obec Tlučná
Obec Kostelec
Obec Hošťka
Obec Úherce
Město Stříbro
Obec Záchlumí
Obec Staré Sedliště
Město Kladruby
Obec Lisov
STOLFIG,s.r.o. Chotěšov
Obec Otěšice
Město Dobřany
Město Nýřany
Město Černošín
Město Přimda
Obec Kočov
Obec Lochousice
Obec Česká Kubice
Obec Brod nad Tichou
Obec Ctiboř
Obec Broumov
Obec Halže
Obec Chodský Újezd
Obec Rozvadov
Obec Třemešné
Obec Sytno
Obec Zbůch
Obec Líně
Obec Velký Malahov
Obec Horní Kamenice
Obec Vejprnice
Město Staňkov
Obec Staré Sedlo
Město Tachov
Obec Merklín
Město Holýšov
Obec Vranov
Obec Kotovice
Obec Líšiná
Město Stod
Obec Ves Touškov

MF Dnes: Chceme nabízet péči 21. století, říká v rozhovoru ředitel Stodské nemocnice

24.10.2015 - galerie

Rok a půl sedí v křesle ředitele Stodské nemocnice Alan Sutnar. Za jeho krátkého působení se do zařízení investovalo téměř 100 milionů korun

Scan rohovoru

STOD - Ještě před třemi lety se uvažovalo, že se Stodská nemocnice, která patří Plzeňskému kraji, zavře a pacienti rozšíří řady lidí mířících do Fakultní nemocnice a soukromé plzeňské nemocnice Privamed. Přišla ale současná vláda a sociálnědemokratický ministr zdravotnictví, který malé nemocnice rušit nechce, stejně jako vedení Plzeňského kraje, a vše bylo jinak. Do Stodské nemocnice tak před rokem a půl nastoupil ředitel Alan SUTNAR (na ilustračním snímku SN), který přišel z FN, a začalo se investovat. Za jeho krátkého působení se investice blíží zhruba sto milionům korun. Naposledy zde minulý týden zprovoznili počítačový tomograf, který přišel na téměř 20 milionů korun. Navíc nemocnice nabírá nové lékaře a snaží se více spolupracovat s FN.

Nedávno Stodská nemocnice zprovoznila nové cétéčko. Bylo těžké získat k přístroji i lékaře?

Bylo to těžké, ale pomocnou ruku nám podala fakultní nemocnice, s jejímiž lékaři mám stále úzký vztah. Uzavřeli jsme smlouvu, na základě které nám mohou její lékaři poskytovat takzvané vzdálené popisy, což je velice efektivní. Vše probíhá tak, že my ve Stodu provedeme vyšetření pacienta, odešleme CT snímky do FN a do hodiny je máme vyhodnocené. Vzdálené popisy budeme pravděpodobně využívat hlavně o víkendech.

Když Plzeňský kraj zaplatil CT, dá se to brát tak, že se s nemocnicí počítá i do budoucna?

Za loňský a letošní rok přiteče na několik investičních akcí 83 milionů korun. Proto bych nepředpokládal, že by chtěl někdo nemocnici zavřít.

Zvyšuje se počet pacientů?

Zvyšuje se počet ambulantních pacientů, ale snižuje se počet hospitalizovaných, protože zdravotní pojišťovny tlačí na to, abychom více lidí ošetřovali ambulantně. To je současný trend a já si myslím, že správný.

Takže se přelévají pacienti z lůžek do ambulancí?

Ano. Nás letos zasáhlo i to, že první půlrok jsme měli zavřené operační sály, což znamená propad v příjmech od zdravotních pojišťoven. Rekonstrukce sálů se ale bohužel v tak malé nemocnici jinak řešit nedá. V dalším období už s podobnými výpadky nepočítáme.

Jak hospodařila Stodská nemocnice v loňském a letošním roce?

V minulém roce byla vyrovnávací platba od Plzeňského kraje 25 milionů korun, letos by to mělo být kvůli rekonstrukci sálů a výpadku plateb od pojišťoven 35 milionů korun.

Budete mít někdy vyrovnané hospodaření?

Tato otázka vyžaduje trochu podrobnější vysvětlení. Zásadní je rozdílnost platby od zdravotních pojišťoven pro naše zařízení a například FN. Za stejný výkon provedený zde i ve FN dostane naše nemocnice daleko nižší úhradu. Další problém je v přesunu pacientů do ambulancí, kdy na jedné straně na toto zdravotní pojišťovny tlačí, ale na straně druhé nechtějí přesouvat finanční prostředky do této části úhrad. V konečném důsledku tak ubývá hospitalizací. To znamená, že máte nižší platbu od pojišťovny, která ale neuhradí platbu za nárůst pacientů v ambulantní péči. Jen za loňský rok díky tomu přišla naše nemocnice téměř o dva miliony korun, i přes opakovaná jednání se zdravotními pojišťovnami, které mají letos v rezervních fondech téměř 18 miliard. Nemocnice tak má peníze s bídou na provoz a je zřejmé, že najít finance na investice je téměř nemožné. Pokud neposkytujete pouze výběrovou péči, na které můžete vydělat, je velmi obtížné být při tomto způsobu financování v černých číslech. Proto jsme se s hejtmanstvím domluvili, že je třeba investovat, protože stav byl neudržitelný.

Nemocnice měla i špatnou pověst. I kvůli tomu, že neměla potřebné diagnostické přístroje.

Situaci zhoršovalo i to, že v momentě, kdy lékaři a střední zdravotnický personál viděl, že se do nemocnice neinvestuje, ztrácel zájem o to, aby tu pracoval a pociťoval existenční nejistotu. Když se podívám na křivku od roku 2011 do roku 2015, největší propad zaznamenala v roce 2013, kdy ztratila prakticky 20 procent lékařů a 10 procent sester, což byla velká rána. Zaměstnanci hledali uplatnění jinde, protože v toto zařízení nevěřili. Když tu ale není adekvátní vybavení, není možné dobře léčit. Já je jako lékař chápu, proto se snažím, aby se vše zlepšovalo. Když jsme kontrolovali produkci letošního roku, zjistili jsme, že po znovuotevření operačních sálů v červnu a červenci evidujeme výrazný nárůst operačních výkonů a porodů. Věřím, že to bude pokračovat. Od loňského roku jsme přijali téměř deset procent lékařů. Zpět samozřejmě nepřišli ti samí, ale snažíme se stabilizovat klíčové posty, to znamená primáře, zástupce primářů. Přijali jsme rovněž celou řadu absolventů, aby viděli, jak se to tu mění, a že je proto dobré v naší nemocnici zůstat.

Spolupracujete více s plzeňskou fakultní nemocnicí? Když byl její současný ředitel Václav Šimánek ještě radním pro zdravotnictví Plzeňského kraje, říkal, že je nutné lehčí případy operovat v krajských nemocnicích a FN nechat hlavně složitější pacienty. Dá se to vůbec zařídit, když si pacient může zdravotnické zařízení vybrat?

Pacient si může vybrat, ale mělo by vejít do povědomí pacientů, že péče ve FN je daleko dražší než v okresní nemocnici. Ve světě to standardně funguje tak, že pokud je někdo ošetřen v nemocnici vyššího typu, tak může být doléčován v kterémkoli periferním zařízení, bez toho aby si vybíral. V případě, že chce zůstat v místě ošetření, musí si péči doplatit. V současné době to využívá bývalá vojenská nemocnice patřící pod FN. Upravují zde totiž chirurgické oddělení a kdykoli budou potřebovat, tak k nám mohou, pokud budeme mít místo, překládat pacienty.

Oni tedy budou operovat a vy pacienta doléčíte?

Ano, to už se stává. Tuto praxi jsme zahájili zhruba před měsícem.

Uvažovalo se i o výpomoci lékařů FN třeba ve Stodu či Klatovech?

To přichází v úvahu jen při akutním režimu. FN nám vyšla vstříc v loňském roce, když ze Stodu odcházel primář ARO a lékaři FN zde sloužili. Díky tomu nám pomohli udržet provoz na dobré úrovni a kvalita péče nebyla ohrožená. Doufám, že v budoucnu už k tomu docházet nebude.

Jste přesvědčen o tom, že je i v zájmu FN, abyste na trhu zůstali?

Samozřejmě. A můžeme poskytnout i lůžka následné péče v naší LDNce. V Plzni jich je totiž chronický nedostatek. Tato spolupráce funguje už dlouhodobě. Navíc lidé, kteří se léčí na geriatrii fakultní nemocnice, nejsou jen z Plzně, ale i z okolí a my jsme schopni doléčovat ty, kteří patří spádově do Stodu.

Jestli s tím ale budou souhlasit.

Samozřejmě, proto chceme co nejdříve, opět ve spolupráci s krajem, zahájit rekonstrukci LDNky, kde má být zachováno 57 lůžek. Oddělení nyní odpovídá běžnému standardu, který byl v minulém století. My bychom ale chtěli nabízet péči 21. století. Aby pacienti měli například jedno sociální zařízení pro dva pokoje. Rovněž bychom rádi nabídli lepší podmínky pro rehabilitaci starších lidí, což bez jistých stavebních úprav nejde. Prostě chceme, aby se tu pacientům líbilo.

 

MF Dnes / Jitka Šrámková - 24. 10. 2015


    O nemocnici > Ve sdělovacích prostředcích > 27.10.2015 MF Dnes rozhovor


Stodská nemocnice a.s.
Hradecká 600, 333 00 Stod
IČ: 263 61 086, DIČ: CZ26361086

Stodská nemocnice a.s. © 2018
Webdesign Estetica online s.r.o.