EvoBus ČR,s.r.o.,závod Holýšov
Obec Lom u Tachova
Obec Chotěšov
Obec Blatnice
Obec Cebiv
Obec Benešovice
Obec Heřmanova Huť
Obec Horní Kozolupy
Obec Tlučná
Obec Kostelec
Obec Hošťka
Obec Úherce
Město Stříbro
Obec Záchlumí
Obec Staré Sedliště
Město Kladruby
Obec Lisov
STOLFIG,s.r.o. Chotěšov
Obec Otěšice
Město Dobřany
Město Nýřany
Město Černošín
Město Přimda
Obec Kočov
Obec Lochousice
Obec Česká Kubice
Obec Brod nad Tichou
Obec Ctiboř
Obec Broumov
Obec Halže
Obec Chodský Újezd
Obec Rozvadov
Obec Třemešné
Obec Sytno
Obec Zbůch
Obec Líně
Obec Velký Malahov
Obec Horní Kamenice
Obec Vejprnice
Město Staňkov
Obec Staré Sedlo
Město Tachov
Obec Merklín
Město Holýšov
Obec Vranov
Obec Kotovice
Obec Líšiná
Město Stod
Obec Ves Touškov

Stodské listy (září 2014): Rozhovor s MUDr. Alanem Sutnarem

14.9.2014 - galerie

Pro někoho mohlo být překvapivé, když se mezi uchazeči ve výběrovém řízení na ředitele Stodské nemocnice objevil na konci loňského roku i Alan SUTNAR (na snímku). Specialista Fakultní nemocnice Plzeň na břišní chirurgii se zkušenostmi z nemocnic v Paříži či Štrasburku chtěl vyměnit lékařský post na chirurgické klinice za manažerskou pozici v okresní nemocnici. A uspěl. Od března šéfuje špitálu se spádovou oblastí od Plzně po Český les na Tachovsku. Po půlročním seznamování s prostředím poskytl rozhovor nejen o budoucnosti nemocnice.

Jak se rozhodne úspěšný lékař úspěšné kliniky jít řídit regionální nemocnici?

Důvodů bylo víc. Po dlouholeté práci ve fakultní nemocnici (FN) jsem chtěl vyzkoušet něco jiného. Vždy mě lákala ekonomická sféra a tohle byla příležitost, protože na postu ředitele nemocnice mohu využít i mé lékařské znalosti. Navíc v současnosti bydlíme nedaleko Stodu, tak to mám do práce blízko. Ale hlavně mám za to, že Stodská nemocnice je perspektivní.

Perspektivní? Ještě před dvěma roky bojovala o smlouvy s pojišťovnami a mluvilo se o omezování péče či dokonce zavření.

To, že se uvažovalo o uzavření, vnímám jako chybu. Regionálních nemocnic je třeba, aby nemocní nemuseli cestovat za běžnou péčí daleko. Věřte, že i FN má své limity a měla by být vytížena hlavně specializovanými výkony. Uzavření nemocnice ve Stodu ale už není aktuální. Svědčí o tom i kroky, které v současné době činí vlastník nemocnice Plzeňský kraj. Ten omezení péče vždy odmítal. I proto svůj krok nehodnotím jako riskantní. Naopak vidím ve Stodské nemocnici velký potenciál.

Už jste naznačil, že jako ředitel nemocnice můžete vykonávat i lékařskou profesi. Máte představu jak často si místo kravaty obléknete bílý plášť nebo přímo empír?

Budu se snažit zatím jeden den v týdnu. Uvidím, jak to budu zvládat do budoucna. Přišlo by mi ale líto nevyužít to, co jsem se za léta ve fakultce naučil. Navíc tak přijdu víc do styku s ostatními kolegy a běžnými problémy oddělení.

Vaší hlavní specializací byla jaterní chirurgie. Nabídnete i ji?

S jaterní chirurgií a také s výukou mediků jsem se musel rozloučit. Ve Stodě se dělá menší spektrum výkonů než v Plzni. To však neznamená, že by kvalita těchto výkonů měla být menší. Já se zde budu věnovat všeobecné břišní chirurgii, kterou jsem se v Plzni také zabýval. Pacientům můžu nabídnout bohaté zkušenosti v řešení problémů se žlučníkem a žlučovými cestami, navíc se budu zabývat běžnou obecnou chirurgií. Věřím, že budu moci řadu zkušeností předat svým mladším kolegům.

V jaké kondici je podle Vás Stodská nemocnice?

Při mém nástupu nebyl stav rozhodně optimální. Bylo nutné posílit personálně všechna oddělení, což se nám začíná pomalu dařit. Jednak jsme nabrali nové absolventy, ale také získáváme již erudované lékaře, hlavně z Plzně. Od července nastoupil na chirurgické oddělení zkušený chirurg s mnohaletou praxí v endoskopických vyšetřovacích metodách. Po řadě let tak bude v tomto oboru zastupitelnost, neboť dosud měla nemocnice jediného endoskopistu. Přiblíží se tak spolupráce interny a chirurgie. Dále na gynekologicko-porodnické oddělení nastoupil od srpna další vysoce erudovaný lékař do pozice zástupce primáře. To bylo také třeba. Gynekologie zaznamenává v letošním roce výrazný nárůst počtu porodů i operací. Příchod nového lékaře umožní v tomto trendu pokračovat.

A co samotný objekt a přístrojové vybavení?

Poslední významné prostředky přitekly do nemocnice v roce 2008, kdy se stavebně upravovaly lůžkové části. Plzeňský kraj si to dobře uvědomuje. Na jeho obranu je třeba říci, že od té doby postavil novou nemocnici v Klatovech a rekonstruoval v Rokycanech, kde ta situace také nebyla ideální. V současné době již společně pracujeme na projektech, které zlepší zázemí i ve Stodu. V letošním roce to bude pořízení CT (počítačová tomografie) a generální oprava operačních sálů. Z vlastních prostředků si nedávno nemocnice pořídila digitální skiagraf a takzvanou PACSovou síť, která umožní zasílat si data včetně rentgenových snímků mezi okolními zařízeními.

Plánujeme také zateplení nemocnice, které by mělo proběhnout v příštím roce. Podařilo se nám sehnat dotaci z Operačního programu životního prostředí. V souvislosti s tímto projektem jednáme o možnosti vybudovat nástavbu nad částí hlavní budovy, což by nám mělo umožnit rozvoj a další modernizaci řady oborů. S tím souvisí i přesunutí jednotek intenzivní péče a vytvoření jedné multioborové JIP, která by byla efektivnější než dvě stávající rozdělené na interní a na chirurgickou.

A máte také dlouhodobé cíle?

Kromě toho, že budeme postupně modernizovat nemocnici včetně přístrojového vybavení, chceme nemocným trvale nabízet příjemné prostředí okresní nemocnice, kde bude zajištěna kvalitní základní péče a diagnostika. Dále pak chci budovat osobní přístup, který mnohdy ve velkých nemocnicích chybí.

Stodská nemocnice má velmi specifickou spádovou oblast. Je na hranici čtyř okresů, v blízkosti nemá žádné velké okresní město ale naopak velké krajské s vlastními špitály. Není to hendikep?

Hlavní spádová oblast má 60 tisíc obyvatel. To není málo. A blízkost Plzně vnímám spíš jako výhodu. Je zde dobrá dostupnost pro lékaře, kteří bydlí v Plzni a pracují ve Stodě. Je tu snadná a rychlá přeprava nemocných na vyšší pracoviště, pokud to jejich stav vyžaduje. Pacienti z Plzně pak mají možnost vyhledat péči v našem zařízení. Již v minulosti totiž byla nemocnice ve Stodě pro řadu lidí svým přístupem a kvalitou vnímána velmi dobře a já bych rád na tuto tradici navázal.

Okres Tachov nemá standardní nemocnici akutní péče. Tu supluje právě Stod. Je ale z Tachovska dostatečně dostupný? Neuvažujete o nějakém přiblížení ordinací?

Do Tachova není vzdálenost z naší nemocnice zrovna malá a já chápu snahy o vybudování alespoň ambulantní služby, která bude někde blíž. Je třeba si ale přiznat, že kromě otázky finanční, která není zanedbatelná, je zde otázka personální. Ta je z mého pohledu zásadní a podstatně hůře řešitelná. Naší snahou je spíše jednat o možném zajištění přímé dopravy z Tachova a přilehlých obcí k nám. Je ale třeba říci, že v minulosti se tento model neosvědčil, protože lidé využívají víc automobily než autobus. Proto dále chceme v nejbližší době vybudovat novou plochu, kde by mohli lidé parkovat lépe a bezpečněji než nyní.

V posledních letech se mluví ve všech krajích o podfinancování malých nemocnic ve smyslu výše úhrad za výkony. Jak je na tom Stodská nemocnice?

Podfinancování nemocnic je problém většiny zařízení. Není totiž zpravidla počítáno s prostředky na běžnou obnovu. Tak je tomu i v našem případě. Dlouhodobě platí, že z příjmů od pojišťoven mohou nemocnice platit pouze svůj běžný provoz, ale nevytváří žádné rezervy. Specifický byl loňský rok, kdy byla úhradová vyhláška pro nemocnice mimořádně nepříznivá. Pro letošní rok je to již lepší. Podstatné je ale to, že pokud na pojištění vyberete X, nemůžete vyplatit X+něco. Naše země má srovnatelnou zdravotní péči s ostatními rozvinutými zeměmi jako jsou Německo či Francie. Ovšem prostředky, které tyto země na zdravotnictví vydávají, jsou diametrálně jiné. A stejně tak je to se spoluúčastí nemocných na léčbě, nebo s přístupem k lidem, kteří nemají pojištění. Pokud se tyto věci nezmění, budeme stále řešit nedostatek prostředků a nejen ve Stodě.

Chybí nemocnici příjmy z regulačních poplatků za hospitalizace?

Deficit regulačních poplatků by měl být vyřešen přímou platbou od pojišťoven danou zákonem.

Nedávno byl ve vaší nemocnici ministr zdravotnictví. Přinesl nějaké potěšitelné informace? A o co konkrétně se zajímal?

Díky svému působení nejprve v menší a následně ve fakultní nemocnici zná pan ministr detailně problémy, se kterými se nemocnice potýkají. Jedním z nejpalčivějších je postgraduální vzdělávání lékařů. A ministr slíbil, že se bude touto otázkou důkladně zabývat, protože tento problém vnímá stejně. Pokusí se v příštím roce prosadit nějakou reformu. Pevně věřím, že se mu to podaří, protože to je klíčové pro všechny menší nemocnice.

Mohl byste popsat tu problematiku?

Na začátek si neodpustím poznámku, že když u nás něco funguje velmi dobře, což vzdělávání lékařů beze sporu bylo a mohly nám ho závidět i vyspělé země, najde se někdo, kdo tento systém zničí, aniž přemýšlí nad důsledky. To se v minulosti stalo. Všechny menší nemocnice nyní řeší, že musí své mladé lékaře posílat na dlouhodobé stáže na vyšší pracoviště, většinou kliniky fakultních nemocnic. To v přímém důsledku znamená nepřítomnost lékaře na jeho pracovišti, přičemž malá nemocnice tomu nepřítomnému lékaři platí mzdu a ještě platí velké nemocnici za jeho školení. Pokud pak lékař odejde po ukončení specializace z jakýchkoliv důvodů pryč, chybí nejen prostředky vynaložené malou nemocnicí na jeho vzdělávání, ale samozřejmě hlavně lékař sám. V malých nemocnicích tak postupně ubývá personál, který je jen obtížně nahrazován.

Děkujeme za rozhovor a přejeme vám i nemocnici hodně úspěchů.          Mgr. Dagmar Myslíková


    O nemocnici > Ve sdělovacích prostředcích > Rozhovor s MUDr. Sutnarem


Stodská nemocnice a.s.
Hradecká 600, 333 00 Stod
IČ: 263 61 086, DIČ: CZ26361086

Stodská nemocnice a.s. © 2018
Webdesign Estetica online s.r.o.